Jaké jsou potraviny bez sacharidů – bezsacharidová dieta

Asi nejdůležitějším úkolem sacharidů je tvorba glukózy – největší zdroj energie pro naše tělo. Glukóza je cukr, který naše tělo využívá při mnoha aktivitách (funkce mozku, orgánů, svalový růst apod.). Jedná se tedy o největší původ příjmu naší energie. Dále mohou sacharidy sloužit k nasycení našeho organismu, čímž se zabrání přejídání. Některé druhy sacharidů (polysacharidy a vláknina), se tráví velmi dlouho a díky tomu naše tělo nemá hlad a my tím pádem nemáme tendence se přejídat. Ne všechny sacharidy ale mají tuto funkci. Rychlé cukry naopak tělo chvilkově nabudí a po krátké době máme znovu hlad. To se pojí s další funkcí sacharidů, kterou je právě schopnost rychlého přívalu energie. Sacharidy bychom mohli rozdělit na pomalé (polysacharidy, složené sacharidy) a rychlé (monosacharidy, jednoduché cukry). A právě jednoduché a rychlé sacharidy jsou to, čeho se lidé nejvíce bojí. Po snězení se totiž tyto látky velice rychle zpracují, glukóza (cukr) se nám dostane do krve a naše tělo dostane rychlou dávku energii. Proto se někteří lidé po přijmutí spousty cukru cítí nabití energií. Tato fuknce však může být i prospěšná, pokud potřebujeme energii rychle přijmout (například v průběhu náročné fyzické aktivity, po jejím skončení, nebo tehdy, kdy jsme vyčerpaní a potřebujeme nabudit, například při náročném cvičení, horských túrách a podobně). Cukr je i nositelem dobré nálady a na mnohé z nás působí jako antidepresivum. Pokud se potýkáte se závislostí na cukru, dokáže vám i velmi zvednout náladu. Takže jde i o psychické potěšení pro náš organismus.

Sacharidy ale mají také spoustu negativ. Mluvíme tady však hlavně o těch „špatných“ sacharidech jako rychlé cukry a rafinované sacharidy (sacharidy, ze kterých byla uměle odstraněna vláknina). Které potraviny to jsou si přečtěte níže. Mezi hlavní negativa těchto sacharidů patří jejich dopady na naše zdraví. Rafinované sacharidy mohou vést k přejídání, přibírání a zvyšování rizika obezity. Takové výrobky, jako jsou sladkosti, pečivo, kaiserky, rohlíčky, slané pochutinky a mnoho dalšího jsou vyráběny tak, aby byly tak nějak „návykové“ – aby našemu tělu moc chutnaly a my se jimi ládovali o sto šest. To pak může vést k přejídání a zvyšování tělesné hmotnosti. Dalšími negativy může být zvyšování rizika cukrovky a srdečních chorob – vzhledem k tomu, že nemoc diabetes je spojená s cukrem, není se čemu divit, že jí jeho přemíra napomáhá. Rafinované sacharidy mohou zvýšit hladinu triglyceridů v krvi, hladinu cukru v krvi a způsobit inzulínovou rezistenci. To vše jsou hlavní rizikové faktory pro srdeční choroby a cukrovku 2. typu. Mezi další negativa patří třeba zvyšování cukru v krvi, závislost na cukru, a mnoho dalšího. Se zvýšenou hladinou cukru se pojí i oslabení imunity, metabolismu a reakcí buněk na inzulín (což vede k cukrovce).

Největší problém sacharidů je asi ten, že jich jíme moc. Rychlé cukry a rafinované sacharidy se schovávají ve velké spoustě potravin a produktů, u kterých bychom to kolikrát ani nečekali. Doporučená denní dávka sacharidů je 50 – 60 %, ale mnoho z nás jich denně jí mnohem více.